Vratislavické farní stránky
Diecéze litoměřická | Vikariát liberecký
Že lidé mladí se mohou těšit se života a užívat různé radosti, je docela samozřejmé. Přejme jim to.
Ale přijde doba stáří a těch životních radostí je už méně. Naštěstí máme ve Vratislavicích našeho dobrého jáhna Václava Vaňka a milou obětavou sestru Evelýnu, kteří na nás nikdy nezapomínají.
Ať je to v době nemoci nebo při různých přiležitotech, vždy na nás pamatují a nikdy na nás nezapomenou, vždy nás vítají v našem křesťanském společenství. Srdečně díky oběma od nás ode všech.
Teď pro nás připravili krásný výlet do Letařovic, Českého Dubu s prohlídkou Johanitské komendy. Starostí jim to dalo jistě hodně, jeli jsme čtyřmi auty, která pro nás obětavě řídili paní Hájková, pan Pavlíček, sestra Evelýna a náš jáhen Václav. Bylo nás celkem 20, mimo řidičů všichni důchodci, mezi nimi i dost lidí starších 80 let. Ráno 7. října, v den výletu pršelo, zima, vítr foukal, bylo nepříjemně.
Když jsme se scházeli v 13 hodin k odjezdu, svítilo sluníčko, bylo hezky. Cestou jsme pozorovali krásnou, barevnou podzimní přírodu, byl velice pěkný rozhled. Dojeli jsme do Letařovic, kde nás s úsměvem čekal pan farář Maňásek s Českého Dubu.
V Letařovicích je krásný, starý kostelík. Pan farář nám vyprávěl o jeho původu, obdivovali jsme nádherní stropní obrazy se života sv. Jakuba, stařičké varhany. Velmi se nám tam líbilo. Potom jsme jeli do Českého Dubu, cestou nás provázela na zamračené obloze krásná, barevná duha.
V Dubu nás přivítal nadšený historik, pan Dr.Edel, ředitel muzea. Ještě před vchodem do Johanitské komendy ikdyž již v dešti nás poučným povídáním zaujal tak, že jsme pak všichni pozorně a se zaujetím sledovali vše, co nám ukázal. Ve vykopané, nově vysvěcené kapli a dalších odkrytých místech na nás dýchla dávná doba 13.století. Bylo to kouzelné, tajemné a krásné, takže i my hodně staří osmdesátiletí jsme sestupovali a vystupovali po kamenných schodech s velkou touhou, všechno vidět. Velmi nás všechny zaujal, za to srdečné díky.
Pak jsme šli na mši svatou do českodubského kostela z roku 1289, který je zasvěcený Duchu svatému. Krásné, svaté místo, kde právě v den svátku P. Marie Růžencové v množství květin nás s otevřenou náručí vítala Panenka Maria – krásná veliká socha. S hlubokou pokorou a s láskou v srdci jistě všichni cítili přítomnost našeho Pána Ježiši při mši svaté, sloužené panem farářem Maňáskem a jáhnem Václavem Vaňkem. S chutí jsme zazpívali Mariánské písně a pomodlili se desátek Růžence.
Po mši svaté a prohlídce kostela jsme byli pozváni na faru do teploučké místnosti na milé posezení s pohoštěním, spolu s milým panem farářem a jeho maminkou. Byla to krásná, milá a srdečná chvilka.
Potom jsme se z toho teploučka ještě jeli podívat na Ještěd. Byl již zasněžený, vítr s námi mával, v malé chvíli jsme byli promrzlí a tak jsme velmi rádi nastoupili do auta a jeli k domovu.
Tak jsme prožili díky našemu Václavovi, sestře Evelýně, paní Hájkové a panu Pavlíčkovi nezapomenutelně krásné podzimní odpoledne dne 7. října 2002.
Děkujeme.