Vratislavické farní stránky
Diecéze litoměřická | Vikariát liberecký
Milá maminko a tatínku,
píšu vám z Kristiánova v Jizerkách, jak jsem slíbil. Zítra už sice pojedu domů, ale stejně vám chci napsat, jaké to tu celý týden bylo. V neděli jsme vlakem dojeli do Josefova Dolu. Pak nás Honza Vojta nějakou hroznou oklikou dovedl až do chaty. Žádný zázrak to nebyl, to nebudu lhát. Ale vešli jsme se tam všichni. Netekla tam teplá voda, ale to mi nějak moc nevadilo. Jsem přece chlap a týden bez mytí ještě nikoho nezabil(stejně jsem se během týdne musel mýt:().
S programem na nás vyrukovali už v neděli. Hráli jsme seznamovací hry a udělali jsme dva týmy, které spolu soupeřily celý týden. Jednomu šéfoval Miki, druhému Vojta. Měli jsme získávat čísla do π (Mami, to je pí) na sto desetinných míst. Za každou disciplínu jsme jich pár dostali. Téma celého týdne byl rok a každý den byl některý důležitý den nebo svátek. Hned v neděli jsme začali oslavou Nového roku. Popíjeli jsme při tom rychlé špunty. Čekal jsem, kdy se bude nalívat pořádné šampaňské, ale z toho nic nebylo.
Pondělí jsme (ostatně jako každý den) zahájili rozcvičkou. Po snídani jsme uspořádali tříkrálovou sbírku, hráli jsme totiž Platýz. Tento den byl také masopust, což se vedoucím náramně hodilo. Museli jsme si udělat oběd sami. Dostali jsme mouku a vodu a na víčkách od ešusů jsme si smažili, pekli a připalovali placky. Nakonec to nechutnalo tak zle. Odpoledne jsme si dělali sádrové masky a až uschly, tak jsme si je namalovali a připravili na večerní přehlídku před porotou složenou z předních umělců aneb našich vedoucích a zástupců obou družstev. Až se setmělo, tak nás Maruška posílala po jednom po cestě. Měl být lampiónový průvod. Své lampióny jsme si museli cestou udělat. Byla hrozná tma a možná jsem se i malinko bál. Na konci jsme se sešli a lampiony si cestou sfoukávali. Nakonec svítil jen jeden.
V úterý byly Velikonoce. K snídani jsme měli zelený puding. K obědu zelenou rýži a večer byl i zelený čaj. Fuj, až mi z toho bylo zle. Dopoledne jsme na stráni hledali koledu – bonbóny. Ale hlídali je Dominik, Vojta a Honza Vojta. Pak jsme se svůj úlovek snažili propašovat na těle přes kontroly. Byla to těžká práce. Pak jsme hráli hru 17 zastavení jara(ale bylo jich jen asi 6). Ve skupinách jsme šli po trase a plnili úkoly. Honza Vojta si mezitím rozsekl ruku sekyrou. Ale udělal si ještě dlahu a ruku si zavázal. Blázen. Dál se konala hra Living colors. Vzali jsme si na sebe plavky a bílá trička a honili jsme se po louce a plácali po sobě rukama namočenýma v barvě. Potom jsme se hodně dlouho myli. Večer jsme si vařili vejce a řezník Honza Vojta nás za to hodnotil.
Další den jsme celé dopoledne a kus odpoledne hráli byrokraty. Měli jsme získat řidičák k řízení koštěte, protože byly čarodějnice. Běhali jsme od jednoho stanoviště k druhému, museli jsme mít hodně potvrzení a uplácet úředníky. Odpoledne Gigu bodla vosa. Vypadal dobře, ale pak ležel v posteli a nebyl na tom vůbec dobře. Tak radši přijela záchranka z Jablonce. Naštěstí Giga neumřel, prý se víc vylekal, než že by mu něco bylo. Na večer jsme si připravili scénky a soutěžící o Miss Čarodějnice. Dvě finalistky uhranuly i dva vedoucí. V noci nás vzbudila hra Epidemie. Museli jsme najít lék pro naše nemocné v jednom sklepě. Pro jistotu jsme se vyzbrojili karabáči a krumpáči, kdyby nám v tom chtěl někdo bránit.
Čtvrtek byl svátek práce. Vedoucím jsme připravili program, moc pěkné probuzení a taky rozcvičku. Museli běhat od jednoho stanoviště k druhému a plnit úkoly. Ale byli jsme na ně hodní. I oběd jsme jim uvařili. Hráli jsme i kyblíček a polejvali se vodou. Odpoledne jsme měli Matyldu. Ve dvojicích jsme poháněli míček po Kamenici až do cíle. Hráli jsme i Sedánek a pak jsme museli jít na dřevo, protože večer bylo upálení Mistra Jana Husa. Tak jsme si pekli buřty. Večer jsme vedoucím připravili super strašidelnou hru na hřbitově. Měli jsme z ní radost a oni taky. Dokonce chodili dřív, jak se nemohli dočkat, a strašili nás a unášeli nám kamarády.
Páteční ráno jsem vykoukl z okna, pršelo a bylo ošklivě, tak jsem si řekl, že na nějakou rozcvičku kašlu. Vedoucí si zřejmě mysleli to samé, a tak jsme vstávali o čtvrt na deset. Na dnešek byl připravený celodeňák, ale kvůli dešti se nic takového nekonalo. Ale počasí se později aspoň trochu umoudřilo a tolik nepršelo. Tak jsme se vydali hledat skleněné poklady do míst, kde bývala sklárna. A že jsme jich našli! Odpoledne se hrála Štěstěna s.o.s. Mohli jsme sázet sirky na jednotlivé dvojice soutěžících, například v tom, kdo si strčí rohlík nejdál do pusy. Poslední hra, bylo Kuli kuli.
Sobotu jsme začali tím, že si nás vedoucí rozebrali do skupinek, a tam jsme se bavili o všem možném. Stěžovali jsme si a taky jsme říkali, co se nám líbilo. Tento den se slavily Vánoce. Zpívali jsme tedy koledy, v knedlíkách jsme našli cedulku s jménem, komu máme dát dárek, zdobili jsme svůj vlastní stromeček, dávali si dárečky. Rozkrajovali jsme jablka, házeli jsme pantoflem. Pak jsme hráli jednu hru – upíři. Hodně se při ní křičí, ale ta ženská, co nám přišla vynadat, že děláme moc velký rámus, si to mohla odpustit. Povečeřeli jsme bramborový salát. Večer byla i mše s otcem Antonínem. Ještě jsme si zazpívali a jdeme spát.
Zítra nás už čeká jen úklid a odjezd.
Už se na vás moc těším a doufám, že jste k obědu neudělali guláš!
