Vratislavické farní stránky
Diecéze litoměřická | Vikariát liberecký
Tak máme tu zase 8. květen. Letos nám ale kalendář zrovna moc nepřál, takže nezbývalo než všechno stihnout za jediný den, osmý květen byl totiž středa. Zato počasí nám vyšlo jak nejlépe mohlo, sluníčko svítilo ostošest. Všichni, mladí, staří, tlustí i tencí, jsem se sešli již brzy ráno v autobuse připraveném k odjezdu do České Lípy. Byl nás plný autobus a ještě někdo navíc.
V České Lípě už na nás netrpělivě čekal místí pan farář p. Jan Chmelař. Mše v kostelíku sv. Máří Magdalény začínala netradičně informacemi o místní farnosti a o místním kostele a i dále pokračovala ve slavnostním duchu. Krátce jsme obhlédli faru i její nejbližší okolí, skočili do autobusu a za neustávající radosti z dnešního dne se vezli k v pořadí druhému cíli výpravy - Horní Polici.
Tentokrát nám průvodce dělal opět místní pan farář, který zde slouží již necelých čtyřicet let. Zavzpomínali jsme zde také na naše táborové výlety, které jsme několikrát do tohoto poutního kostela učinili. Ale to už se všichni těšili do náruče sluníčka. Někteří se ihned ozdobili kolem rostoucími sedmikráskami nebo jinými květinkami a všichni dohromady konečně mohli vykonat slíbený akt - foto výletnické části farnosti. Pak již nezbývalo než se vydat směrem na Benešov nad Ploučnicí.
Rázem jsme se objevili u zámku. Protože mezi námi nebyla nouze o děti, byla pro ně vypravena speciální prohlídka, jestli splnila svůj účel, to se musíte zeptat jich. Zato obyčejná trasa zaměstnávala mozky a nohy přítomných plných devadesát minut, a to sledováním sbírek složených z exponátů dovezených z blízkého východu, ale i původního vybavení benešovského zámku. Většině po uplynutí celého dopoledne nezbývalo než dorovnat hladinu energie zmrzlinou nebo si místo prohlídky přilehlého kostela zajít na gulášek. Taky se takoví našli, vždyť byl čas oběda.
Po dostatečném naplnění našich bříšek jsme pokračovali do Srbské Kamenice. Zde nás čekal koncert našeho oblíbeného farního varhaníka Pavla Fišera. Opravdu se líbil! Konec návštěvy tohoto kostela a i poslední kulturní zážitek dne jsme všichni zakončili Svatováclavským chorálem. A teď již nezbývalo, než se přesunout na začátek naší podvečerní procházky - do Jetřichovic.
Někteří se ještě občerstvili v místní hospodě, ale cílem prošli dokonce bez časové ztráty na ostatní výletníky. Stržený most po cestě Pavliným údolím vyžadoval trochu opatrnosti a tak někteří zvolili raději volbu přebrodit malou říčku než riskovat pád mezi rozviklanými prkny. Krásná podvečerní procházka Pavliným údolím mezi lesy, pískovcovými skalami, rozkvetlými loukami i malebnými chalupami se musela líbit úplně každému. Autobus na obzoru, blíží se šestá hodina večerní a pochvíli již všichni vyjíždíme vstříc našim domovům. Jsem unavení, hladoví, žízniví ale hlavně plní dobrých pocitů i zážitků z dnešního dne. Nevěříte? Příští rok můžete jet určitě s námi!
