V neděli 19.května slavila církev Slavnost seslání Ducha svatého. S naší mládeží jsme se rozhodli, že se na svátek připravíme trochu netradičně... a to svatodušním pochodem(o vzniku této akce - viz. úvod). Ten měl hned dvojí smysl - připravit se vnitřně na večerní vigilii seslání Ducha svatého a také poznat, jak žije církev v blízkém, ale méně známém okolí (na druhé straně Ještědu).
V pátek 17.5.2002 jsme se odpoledne vydali autobusem do Českého Dubu, kde je místní kostel zasvěcen právě Duchu svatému. Sešlo se nás asi deset mladých lidí(nakonec pouze z Vratislavic a to byla škoda), sestra Evelýna a jáhni Václav a Lola. Ubytovali jsme se na faře a večer jsme měli večerní chvály s kytarou v kapli johanitské komendy, která patří k největším pamětihodnostem Českodubska. Bylo velkým zážitkem modlit se na tak starobylém místě, kde se před mnoha staletími modlili a chválili Boha maltézští rytíři. Nakonec jsme si se svíčkami prohlédli i část podzemí a šli spát.
Ráno jsem se pomodlili ranní chvály v kostele Sv. Ducha, vyslechli si něco o historii a architektuře kostela a vydali se na cestu. První zastávka byla v kapli ve Starém Dubu, v hezké a také mnohokrát vykradené kapličce. Potom jsme odbočili z naší trasy a navštívili skalní příbytek zvaný Skalákovna, kde jsme posvačili a odpočinuli si. Přesně na dvanáctou jsme dorazili do Světlé pod Ještědem, kde se nás ujal stařičký, ale svěží pan farář (79 let), se kterým jsme vylezli na věž kostela (Sv. Mikuláše), kde si Lola odzvonil na zvon poledne a pak jsme v kostele učinili krátkou modlitbu. Pan farář nám také vyprávěl o místní farnosti, historii a pamětihodnostech (ve Světlé psala své povídky Karolína Světlá - Nemodlenec, Kříž u potoka, Vesnický román atd. Děj těchto povídek se odehrává právě ve Světlé a okolních vesnicích) a poradil nám nejkratší cestu na Ještěd. Cestou jsme se zastavili u studánky Lesních panen a trochu se osvěžili, protože nás slunce hezky opékalo a cesta vedla strmě vzhůru. Nakonec jsme šťastně dorazili na vrchol, odpočívali jsme a kochali se dalekými výhledy, všude bylo lidí jako na Václaváku a i na nebi kroužil bezpočet rogalistů(ale mráček ani jeden). Nezůstávali jsme proto dlouho, ale pokračovali jsme na Pláně a pak přes Hlubokou, Pilínkov a Vesec do domovských Vratislavic. Andělé strážní nás chránili opravdu dobře, protože jsme byli svědky menší havárie, když to rychle jedoucí auto docela slušně nabouralo do zaparkovaného vozidla právě ve chvíli, kdy jsme procházeli kolem.
Doma už na nás čekala večeře v podobě výtečného guláše a vratislavické minerálky, která osvěžila únavou zmožené poutníky. Ve 21 hodin jsme měli svatodušní vigilii v naší Kapli Vzkříšení. Sloužit mši nám přijel českodubský pan farář Maňásek. Sešlo se nás na ní asi dvacet lidí a za doprovodu kytary a ve svíčkami osvětlené Kapli se konala výborná svatodušní vigilie. Dokonce nám také padal obraz Panny Marie přímo do svíček, ale ani toto nijak nezkazilo výbornou atmosféru, ba naopak. Za hry kytary a za chvalozpěvu našich hlasů jsme zde prožili pěkný zbytek dne a i část dne dalšího. Potom již nezbývalo než se odebrat na faru nebo domů a jít spát.
Určitě každý z nás byl po tomto pochodu zdravě unaven a také naplněn radostí ze seslání Ducha svatého. Druhý den při nedělní mši navíc vstupovali mezi katechumeny Bořek a "Uďa". Byl to vydařený víkend..... Příště počítáme i s tvojí účastí!