Vratislavické farní stránky
Diecéze litoměřická | Vikariát liberecký
Je sobota 6. 12. 2003 a jako každý rok se odpoledne scházíme v Domově důchodců, venku hrozně fouká, ale tu a tam prosvitne skrz mraky i sluníčko. No, komu by se do té zimy chtělo?
Přesto za chvilku vycházíme rozděleni do dvou početných skupinek obcházet jednotlivé pokoje. První vždycky čertíci(a že jim to letos opravdu šlo), pak Mikuláš a potom andílci s dárečky, tentokrát se žluto-červenými krabičkami plnými čerstvého cukroví, které děti již týden dopředu společně s Evelýnou napekly. Na závěr vždycky nějaká ta písnička, a do toho přání pěkných Vánoc a hodně zdraví. Ačkoliv by se to na první pohled zdálo jako jakási zaběhlá rutina, vždycky je to úplně jiné a krásné. S někým prohodíte pár slovíček, někdo raději dělá, že spí, a jiný je zas hrozně rád, že jsme přišli. Někteří by nás nejraději ani nepustili pryč. Tak už to bývá, pokaždé to má své kouzlo...
Po mši svaté se společně vydáváme zpátky do farního sálu a začíná zábava. Protože některým už od oběda pěkně vyhládlo, nechyběla k zakousnutí ani výborná buchta a na žíznivé a promrzlé tu čekal teplý čaj. Pár her a přichází dlouho očekávaný Mikuláš a dneska mu samozřejmě nesmí chybět ani čert.
"Tak co nám zazpíváš, nebo bys radši nějakou záludnou otázku?" No, děti už dneska nejsou to co bývali, takže proto ty otázky. Někdo ale přeci jen raději zazpívá, aby dostal balíček plný dobrot, protože otázky jsou opravdu těžké.
Dárečky jsou rozdány a Mikuláš může odejít, pro děti tím všechno končí, jenže pro Mikuláše teprve všechno začíná. Zítra totiž přijdou malé předškolní děti se svými rodiči a je potřeba ještě docvičit dětmi oblíbenou pohádku. Takže postavit kulisy a jedem!
Po krátké noci a ospalém dopoledni, je tu nedělní poledne a my se zase scházíme v sále s menším předstihem před dětmi, abychom ještě doladili naši pohádku. Blíží se třetí hodina a děti s rodiči se pomalu začínají scházet. Po pár písničkách zaznívá gong a pohádka může začít. A jaká to bude letos? O princi Bajajovi. V hlavních rolích princ Bajaja - Vojta Pavlík a princezna Markétka - Markéta Hájková. No, jestli se pohádka líbila nebo ne, to musí posoudit diváci, ale podle ohlasů usuzuji, že se líbila. A co je hlavní, děti měly radost!
Ani dnes nechyběl v sále Mikuláš, dnes však bez čerta, protože malé děti přece ještě tolik nezlobí. A protože měl Mikuláš na pomoc ještě dva krásné andílky, dárečky byly rozdané hned, ipřesto že dětí byl plný sál.
Ještě uklidit po pohádce a konečně je klid, ikdyž ne zas na dlouho, na čtvrtou neděli adventní jsem s naší pohádkou navštívili ještě ruprechtickou farnost, kde se nám povedla snad ještě líp.
Díky všem, kdo mikulášské připravili, kdo pohádku zahráli i každému kdo přišel!
