Vratislavické farní stránky
Diecéze litoměřická | Vikariát liberecký
Měsíc květen patří bezesporu k nejhezčím obdobím v roce a v životě našeho farního společenství se k němu navíc váží každoroční oblíbené farní výlety. Tentokrát jsme zvolili trasu krásami úrodného, rovinatého Nymburska.
V sobotu v sedm hodin jsme se shromáždili před farou, kam pro nás přijel luxusní autobus firmy Pacák a odvezl nás podmračeným ránem do Jabkenic - našeho prvního cíle. Obec je známa jednak starobylým cihlovým kostelíkem Narození Panny Marie s roubenou zvonicí hned vedle a také rozlehlou oborou s myslivnou, kde komponoval titán českého hudebního nebe Bedřich Smetana (opery Tajemství, Hubička). Kostelík jsme si prohlédli a společně se pomodlili za zdar naší expedice. Smetanovu myslivnu jsme oželeli jelikož bylo půl deváte a v památníku otvírali až v deset.Počasí se navzdory děsivým předpovědím umoudřilo, začalo svítit slunce a udělalo se teplo (měla to zřejmě na svědomí sestra Evelína, která se za hezké počasí týden před výletem modlila).
Další destinací byla malebná ves Mcely, kde jsme s milým paterem Fexou mohli slavit mši svatou v nádherně opraveném farním kostele sv. Václava. Otec Fexa se mimo jiné zmínil o počtu praktikujících křesťanů ve svých dvou farnostech – Mcely a Loučná a poprosil nás, abych si nad nimi vzali jakýsi duchovní a modlitební patronát. Ano i v tomto jsou naše farní výlety obrovským přínosem – je to příležitost poznávat ostatní společenství, vzájemně se povzbuzovat a potěšit.
Po krátkém občerstvení na místní faře jsme pokračovali směrem na Nymburk. Přestože tento region nepatří k turisticky nejznámějším, jedná se o fascinující krajinu. Pro nás, kteří jsme zvyklí celý rok hledět na mohutné hradby Ještědského hřebene a Jizerských hor, je rovinaté Polabí s poli, lesíky, vodárenskými věžemi a zachovaným řádem domů a výminků na vesnicích něčím nezvyklým. V Nymburce jsme mohli obdivovat místní gotický chrám sv. Jiljí (původně sv. Mikuláše), dále se pokochat pohledem na zachovalé městské opevnění a někteří stihli ještě zakoupit točenou zmrzlinu v cukrárně na náměstí.
Naše odysea pokračovala do obce Přerov nad Labem, kde se nachází několik pamětihodností, mezi nimi především skanzen lidové architektury Polabí a Dolního Pojizeří. Celý region je všeobecně znám svým prastarým osídlením z doby bronzové a také zachovalými lidovými stavbami. Návštěva skanzenu je mimořádným zážitkem a mnozí z nás mohli poprvé nahlédnout do života našich předků v minulých staletích. Lze jen doporučit. Část autobusu se po prohlídce skanzenu individuálně vypravila na kopec Přerovská Hůrka, který sliboval nádherné výhledy do okolí, ovšem vzhledem k vzrostlé vegetaci a rázu krajiny byly nakonec ty nejlepší výhledy spíše cestou na vrchol než na vrcholu samotném.
Ve čtyři hodiny jsme vyjeli k našemu poslednímu cíli, starobylému kostelíku sv. Bartoloměje ve vsi Mochov, kde jsme zakončili naše putování jak jinak než modlitbou a písní. Když jsme odjížděli, začalo pršet a tak byl návrat z výletu takový, jaký má být. Za jeden den, jsme toho stihli opravdu hodně.
Spokojení a plní zážitků jsme se ve Vratislavicích rozloučili a vydali se ke svým domovům. Výlet skončil a nezbývá než se těšit, že za rok se opět vydáme za dalšími z nepřeberných krás naší země.
