Vratislavické farní stránky
Diecéze litoměřická | Vikariát liberecký
Brzké probuzení do podmračeného dne na dobré náladě rozhodně nepřidá. Jako každý rok jsem byl rozhodnut, že od nás z Vratislavic vyrazím k Obrázku na kole. První kapky mě však zastihli už na konci naší ulice. Nejsem z cukru, takže mě pár kapek nezabije, řekl by si jeden, ale než jsem dojel k Obrázku, mohl jsem bundu ždímat.
S prvními příchozími dětmi ale déšť ustával, u Obrázku všechno ožívalo a za chvíli už mohla začít mše svatá s P. Antonínem Sedlákem. Kostelík u Obrázku plný dětí a jejich rodičů, takový pohled se naskytl každému nově příchozímu. Následující pantomimické scénky už si všechny farnosti připravovali venku pod širým nebem, na kterém se ale stále honily mraky. Na hraní jsme se ale sešli zase uvnitř v kostelíku. Naši vratislavičtí sehráli výbornou scénku o zázračném rybolovu, na jejímž nacvičení měl určitě největší zásluhu Václav.
K obědu nemohlo být nic jiného než každoroční párky s hořčicí a chlebem. Díky letitým zkušenostem se všech více než sto příchozích najedlo dosyta a nic nezbylo. Poté už mohl Juniper bez obav vyhlásit začátek odpoledního soutěžení a všichni se rozběhli po louce či do přilehlých lesíků.
Soutěžilo se opravdu v ledasčem, i když některé tradiční soutěže byly stejné jako každý rok. Z našich soutěží vybírám třeba nenasytné kobylky sbírající hůlkami fazole v trávě nebo co nejpřesnější rozpůlení rudého moře. Bylo toho opravdu hodně, víc než by si člověk byl schopen pamatovat. Soutěžící děti (ale i někteří dospělí) se bavily výborně po celé odpoledne a domů si odnášely nemálo sladkých i slaných odměn, který si za vysoutěžené žetony nakoupily v krámku.
S představou pohodové cesty odjíždím mezi posledními od Obrázku, avšak blížící se bouřka mě brzy donutí změnit pohodovou jízdu v úprk před dalším (dnes již druhým) deštěm. Nepovedlo se! Nejdřív jen krápání, pak slejvák jak hrom a abych byl umyt úplně dokonale kroupy. Počasí nezapomnělo ani na očistu ze spodu, voda neodtékající ze silnice mi nejen nohy omyla dokonale.
Z cesty do zaslíbené země jsem se vrátil promočen až na kůži, ale šťasten, protože u Obrázku nám naštěstí nepršelo a všichni jsme si mohli užít pěkný den. A to jak díky Bohu, který nám zařídil toto počasí, tak i díky všem ostatním, kteří letošní dětský den dětem připravili.
