Vratislavické farní stránky
Diecéze litoměřická | Vikariát liberecký
Jednoho krásného dne (v sobotu 6. srpna) zazvonila u našich dveří Evelýna, a když jsme konečně naložili naši trochu větší tašku, kterou Evelýna nazvala skříní, vmáčkli jsme se já a sestra na zadní sedadlo. Sestra důkladně zahrabaná v zásobách jídla, her a dalších předmětů, jejichž smysl nám zůstal utajen a které Evelýna vezla s sebou. Mamka vyzbrojená automapou staršího data, aby mohla navigovat, seděla vpředu a mohli jsme vyrazit směr jihovýchod, cíl Žirovnice.
Po několika zastávkách, nemnohém bloudění a jedné neobvyklé objížďce vedoucí přes dvůr zemědělského statku, jsme konečně dorazili na místo letošní farní dovolené, do jihočeského městečka Žirovnice, a ubytovali se na místní faře s velikánskou zahradou. Postupně dorazili i všichni ostatní z nás asi třiceti.
V Žirovnici byl také zámek, který vypadal velmi pěkně, proto jsme se jej rozhodli jednoho dne navštívit. Prohlídka byla velmi, velmi, velmi zajímavá. Zámek měl dodnes funkční studnu, trojúhelníkové nádvoří a poměrně vtipné fresky, protože původně byly přes dvě patra a to horní následkem ostřelování Švédy (myslím) spadlo, takže lidé na freskách končili v půlce těla.
Ještě téhož dne jsme jeli do Slavonic. Nejprve jsme navštívili zdejší podzemí. Navlečeni do pláštěnek a „holinek“ (sahaly nám do půlky těla) jsme putovali podzemím, místy širokém pouze asi čtyřicet centimetrů a vysokém sotva metr a půl. Díky tomuto odvodňovacímu systému, kterým jsme procházeli, voda při povodních ve městě nikde nestála, prostě dokonale vymyšlené. Turisté se pak museli určitě dobře bavit, když jsme procházeli celým náměstím takto pěkně ustrojení. Byl to velký zážitek.
Celá dovolená se nám velmi líbila, ale nejvíc tento den. Mimoto jsme navštívili ještě mnoho dalších pěkných městeček, hradů a zámků i lesů v okolí.
