Vratislavické farní stránky
Diecéze litoměřická | Vikariát liberecký
Stalo se dobrou tradicí, že vratislavická farnost každé jaro a podzim zve své farníky – důchodce na společný výlet do krásné přírody a zároveň na předem sjednané návštěvy jiných farností. Vše předem zajišťuje náš předobrý Václav, včetně potřebného počtu osobních aut, aby všichni přihlášení měli zajištěný odvoz.
V úterý 9. října bylo přihlášeno dvacet dva farníků, i se šoféry to bylo dvacet sedm duší. Ve dvanáct hodin se nasedalo do pěti osobních aut a tím byl výlet odstartován. Naším prvním cílem byl kostel „Tří králů a kaple sv. Anny“ v Mnichově Hradišti. Kostel již nyní neslouží sakrálně, je to lapidárium + obrazová galerie. Sochy sem byly svezeny z nádvoří různých zámků, chrámů a možná i náměstí. Zub času v nich sice vyhlodal hluboké šrámy, přesto ještě dnes je na nich vidět velké mistrovství sochařů minulých staletí. Všechny obrazy, jistě restaurované, jsou dokonalé. Další významnou cenností tohoto kostela je veliká přístavba nádherné kaple sv. Anny. Překrásný, perfektně zachovalý oltář ještě umocňuje dojem z prostředí, kde se konají koncerty vážné hudby. Hudba Vivaldiho, Bacha, Telemana – to musí být úžasný zážitek. Ještě další zvláštnost má tento kostel, jsou zde uloženy ostatky velkého vojevůdce Albrechta z Valdštejna.
Dalším naším zastavením byla místní fara, kde nás přivítal pan farář Jurnečka. Doprovodil nás do maličké farní kaple, do které jsme se všichni sotva vešli. Sloužená mše svatá byla pro nás všechny velkým darem od Pána. Po bohoslužbě jsme se pohodlně rozsadili a pan farář Jurnečka nám začal vyprávět. Nejprve o sobě, jak se z neposedného kluka stal student bohosloví a vysvěcený kněz a především o své činnosti ve své ohromné farnosti. Postupně jsme (a to doufám všichni) začali chápat, jaké úžasné charisma, víru a vůli má tento, svým zjevem nenápadný, člověk. Bylo krásné, že do tří dalších kostelů, tj. do Březiny, Loukova a Přepeř nás pan farář doprovázel. Všechny tři kostely jsou součástí jeho veliké farnosti, která v současné době čítá patnáct kostelíčků.
Nesmíme zapomenout na důležitou akci, která se konala ještě na faře. Byla to svačina. Stoly se jistě prohnuly pod všemi těmi krabicemi, podnosy a konvicemi plnými dobrot. Chlebíčky, koláčky, řezy a záviny, rychle mizely, bylo vidět, jak všem chutná. Po svačině jsme se opět naskládali do aut a jeli směr Březina.
Kostelík v Březině je zasvěcený sv. Vavřinci. I přes úzkostlivou čistotu kolem je vidět, jak negativní vliv měl minulý režim na vše, co je Boží. Po prohlídce kostelíčka jsme našemu nebeskému Pánovi všichni zazpívali. I když nám nota občas ujela a bylo to k neposlouchání, náš Otec nebeský to jistě přijal vlídně.
Dalším místem naší prohlídky byl Loukov s kostelem zasvěceným Nejsvětější Trojici. I zde jsme na závěr zazpívali další píseň z kancionálu, ale tady už jsme byli „lépe sezpívaní“.
Naším dalším zastavením byl kostel sv. Jakuba staršího, který jako běloučký solitér stojí nad obcí Přepeře. Dost nečekané, že v tak malé vesnici mají tak krásný kostel. To největší překvapení nás čekalo uvnitř. Nádherný oltář, který je skutečným uměleckým skvostem. Pan farář nám objasnil historii kostela. Když francouzský rod Rohanů přesídlil na Sychrov, stal se tento kostel jeho Božím stánkem. Jsou zde prý pochováni i členové jeho rodu. Tím je také dáno, jakou péči Rohanové věnovali svému kostelu. Je krásné, že pan farář Jurnečka s velikou péčí obnovuje krásu, která byla čtyřicet roků úmyslně devastována. Zde v Přepeřích jsme se s ním rozloučili, protože byl na své faře, byl doma.
Poslední naše zastávka byla v Nudvojovicích, kde jsme navštívili a prohlédli si kostelík ze 13. století. Je dokonale opraven a pečlivě udržován. Kostelík má v sobě něco víc, co se dá těžko definovat. Je staletími vymodlený, snad až posvátný. Jistě on i okolní mohutné stromy byly v mimořádné přízni Boží, že jim nic celá staletí neublížilo.
To bylo poslední naše zastavení a potom jsme se vraceli domů. Všichni jsme byli spokojení a šťastní z krásně prožitého dne. Bohu díky, i počasí se nám vydařilo, jediná kapička deště na nás nespadla. Moc všichni děkujeme Václavovi za dokonale připravený zájezd i obětavým řidičům za rozvoz všech účastníků až domů.