Vratislavické farní stránky
Diecéze litoměřická | Vikariát liberecký
Letošní letní tábor pro předškolní a mladší školní děti se konal od 16. do 19. července 2009 v Bozkově. Dětí bylo celkem šestnáct, účast tedy hojná, což bylo potěšující ale zároveň náročné. Nás vedoucích bylo sedm – Dominik, Marťa, Markétka, Pavel, Kuba, Monča a Kája. V průběhu týdne se na nás přijel podívat i pastorační asistent Pavel. Po celý čas pobytu nám zdatně a chutně vařila Maruška, jíž bychom chtěli touto cestou velmi poděkovat. Za téma celého tábora jsme letos zvolili čtvero ročních dob. Děti tedy měly mož-nost během čtyř dnů oslavit Vánoce, Velikonoce, setkaly se se třemi králi i s věrozvěsty Cyrilem a Metodějem.
Všechno to začalo 16. července v 9.24 na Vratislavickém nádraží, odkud jsme odjeli vlakem do Jesen-ného a dál pokračovali pěšky asi dva kilometry k našemu cíli – k Bozkovu. Sem jsme dorazili před dvanáctou hodinou. Děti se nejdříve seznámily s okolím a ubytovaly se na pokojích. Potom se dozvěděly, že každý den jejich tábora bude představovat jedno roční období. Ihned poté jsme se posilnili obědem. A po polední pauze jsme se pustili do prvních her, při kterých měly děti možnost se vzájemně více poznat. Po hrách děti zhlédly scénku představující první svátek – Dušičky. Náš „rok“ jsme totiž začali podzimem. Po scénce šly děti natrhat květiny na opuštěné hroby tamního hřbitova. K večeru jsme si zahráli oblíbenou hru na medvědy a po ní šli konečně na večeři. Před spaním polovina dětí zahrála večerníček nacvičený o poledním klidu, pomodlili jsme se a šli spát.
Po podzimu následuje zima a tak děti hned po rozcvičce a snídani hleděly na scénku nejlépe vystihující ducha Vánoc – vánoční reklamu na Kofolu. Začaly tedy hned vystřihovat ozdoby, kterými šly potom do lesa ozdobit vánoční stromeček. A co se pod stromečkem neobjevilo? Vánoční dárky pro všechny děti. Po obědě a následném odpočinku nás čekala scénka se třemi králi, po jejichž stopách jsme se vydali na krátkou procházku. Na jejím konci nás čekala osvěžující koupel v řece a po návratu večeře. Večer opět večerníček, dnes hraný druhou polovinou dětí, modlitba a spánek. Plánovanou noční hru nám bohužel překazil hustý déšť.
Jaro (sobotu) jsme začali zeleným čtvrtkem – čekala nás scénka s mytím nohou a zelená snídaně. Poté jsme vyrazili na celodenní výlet do Roztockého mlýna. Po cestě jsme se mimo hraní her učili jednotlivá zastavení křížové cesty. Ve mlýně jsme měli kromě oběda také velmi poučnou a zajímavou prohlídku. Cestou zpátky nám začalo pršet, takže jsme přišli celí zmáchání od hlavy až k patě (doslova), pláštěnky ne pláštěnky. Měli jsme ale naštěstí připravenou teplou večeři. Potom jsme si zopakovali celou křížovou cestu a po krátké modlitbě jsme šli celí zmožení spát.
Konečně, v neděli nás čekalo alespoň částečně slunečné léto. Děti ráno jako každý den vyběhly na rozcvičku a po ní si daly snídani. Pak přišli Cyril s Metodějem a pozvali je na ranní mši. Po mši děti začaly hledat ukrytý poklad, který byl nakonec nalezen na věži kostela, ze které byl krásný výhled do širokého okolí. Pak už je čekal jen oběd, zabalení batůžků, rychlý úklid a ještě rychlejší odchod na nádraží v Jesenném. Cestou jsme ještě stihli k naší radosti znovu pořádně zmoknout. Cesta vlakem však už proběhla bez komplikací. Ve Vratislavicích jsme pak děti navrátili a dokonce v původním počtu, můžeme tedy celý tábor považovat za velmi úspěšný.