Je 8. května roku 2003 a část naší farnosti se jako každoročně vydala na oblíbený farní výlet. Protože byl opět mimořádný zájem, zaplnili jsme celou "Karosu" a ještě se několik farníků muselo přepravovat vlastními vozy. Cílem byl tentokráte populární hrad Bezděz a jeho okolí. A jak už bývá zvykem, díky Václavovým konexím a známostem se nám otevírají i místa pro běžného turistu neznámá nebo nepřístupná.
Výlet jsme začali mší svatou v kostele svatého Jiljí ve vesničce Bezděz, kterou pro nás sloužil mladý sympatický kněz - otec Jiřičtě. Na závěr nám také fundovaně povykládal o historii Bezdězu a okolí. V podstatě to samé, jen z jiného úhlu pohledu, jsme si vyslechli od pohledné průvodkyně nahoře na hradě, který byl po jistou dobu i známým poutním místem. Prohlídka hradu je relativně dlouhá, tudíž jsme vesnici opouštěli až kolem jedné hodiny, ale to vůbec nevadilo.
Dalším cílem bylo poutní místo Klokočka, kde stojí nádherný kostelík sv. Prokopa s pramenem a těsně u něj protéká potok Rokytka. Ten byl pro mnohé v opravdu tropickém dni vítaným osvěžením. Odtud se pak část z nás vydala pěšky do Hradiště k pivovaru Klášter, odkud jsme po krátkém odpočinku vyjeli směrem na Mnichovo Hradiště, kde nám již místní pan farář otevřel kostel a povykládal o historii a památkách, jež se v něm nacházejí.
Posledním zastavením na našem celodenním putování byl unikátní románský kostelík v Mohelnici nad Jizerou. Opět s výkladem a navíc i s poutavě přednesenou legendou o křesťanském rytíři a Turkyni (pokud se do Mohelnice vydáte, rozhodně si jí místním panem správcem nechte vyprávět). Odtud jsme pak absolvovali poslední úsek cesty malebným Podještědím až do našich domovských Vratislavic.
Člověk si musel znovu uvědomit, že máme zemi hezkou a že je fajn, být spolu i mimo kostel. Den to byl horký ale velmi vydařený. A tak nám nezbývá, než se těšit na výlet přístí...