Vážení internetově přítomní, hned na začátek doporučuji hodit nožky nahoru, do ruky šálek kávy a začínáme - "máme to přece za sebou". Sobota vánočního týdne, řekla bych trošku "nevhodný" termín uprostřed Vánoc, ale aspoň se ukázal opravdový zájem o tuto akci, protože opustit babiččino cukroví nebo běloučké svahy hor kvůli nějaké kapli…, 29.12.2001 byla zvolena z důvodů, jakých jiných, než časové tísně, protože všechno samozřejmě nešlo podle původních představ. Přesto mohla být naše Kaple Vzkříšení vysvěcena už v roce třístého výročí založení kostela. A to se musí patřičně oslavit.
Pro někoho mohlo být těžké zúčastnit se už v deset hodin požehnání kříže pro kapli ještě ve "starém" a hlavně studeném kostele, ale čtvrt hodiny v třístupňové zimě nebylo nakonec takovým problémem. To dokazoval i početný průvod lidí (a to nejen věřících) v čele s posvěceným křížem. Zástup dokonce zastavil na Tanvaldské ulici dopravu. To je vám pocit, zrovna takovýhle důvod! :-)
Po slavnostním otevřením kaple a krátkém přivítání s otcem biskupem ThDr. Josefem Kouklem promluvil k neobyčejně početnému houfu vratislavických farníků nejdříve pan architekt Vaněček. Dostali jsme z jeho úst odborný výklad k jednotlivým prvkům stavby. Poté přišlo na řadu poděkování všem, kteří se jakýmkoli způsobem podíleli na stavbě kaple a předání stavby otci biskupovi. Po slovech starosty Vratislavic JUDr. Jana Marka začal samotný obřad svěcení kaple, při němž byla posvěcena voda v křtitelnici, pomazány oltář a stěny kaple. Po slavení eucharistie už byl CHRÁM BOŽÍ v celé své kráse… Nereprodukovatelné. To chce jedině zažít…
Následoval společný oběd - gulášek, pak krátká pauza na vstřebání těch nejhlubších pocitů, dále posezení se starými známými. Ale dost už, je půl třetí - začíná ekumenická bohoslužba, "Cesta Vzkříšeného"! Připraveno bylo dvanáct zastavení na této nezvyklé cestě - ke každému z nich si po přečtení úryvku z Písma připravili kazatelé jednotlivých církví pár slov. Zajímavá to dvouhodinka!
Pokud někdo trpí akutním nedostatkem času, určitě ale dorazil na půl pátou do farního sálu. Pořádnou oslavu vážného dopoledne rozběhla starší mládež svým ztvárněním dějin kolem Jana Husa & Honzy Žižky s názvem ŽIŽI. Divadelní hra plná improvizátorských a hudebních lahůdek stála naše bránice opravdu hodně energie. No jo, za těch pár let, co baví široké publikum, se z nich stali téměř profesionálové.
Zase máme chviličku času na oddech, pořádná prohlídka kaple neuškodí. Ještě včera jsme tu běhali s lopatou a najednou se "BOHUDÍKY" ocitáme v prosvětleném slavnostním prostoru plném radosti. Chvály mohou začít. V kroužku při kytaře zazpíváme nemálo "chválivejch písniček", připomeneme si něco z Bible, prostě chvály podobné těm pátečním. Rozdíl byl jenom v tom, že tyhle měly takovou zvláštní atmosféru. A po chválách … začínáme vyprazdňovat sud piva. Nejen, ovšem…
A ti kdo vydrželi, slavili svěcení kaple ještě ráno.
Nyní už ale máme všichni všechno za sebou a můžeme jen vzpomínat na tyto krásné a nezapomenutelné chvíle. Velký dík patří ještě jednou všem, kteří se na stavbě kaple podíleli. Hlavně pak bratru Václavovi a sestře Evelýně, bez nichž by tu nikdy nic podobného nevzniklo.